Vztahy obecně jsou natolik komplikovaným jevem, že je dost možné, aby se člověk ve spleti kontaktů, vazeb, souznění a nepochopení ztratil a řekl si, že to nejlepší řešení osobních vztahových peripetií bude zůstat sám a s ničím si zbytečně nedělat hlavu. Lehce se to řekne, ale hůře udělá. Co tedy dělat potom, kdy nám dojde, že nedostatek fyzického kontaktu není tak povznášející jako samostatnost a schopnost řešení jakýchkoliv situací bez přičinění ostatních?
Příroda to tak asi chtěla. Všichni máme geneticky zakódováno, že hlavním důvodem, proč se na planetě Zemi nacházíme, je reprodukce – vytváření stále dalších a dalších rodových následovníků. Ačkoliv se může zdát, že v současné době, kdy se otevírají veškerá tabu a téma sexu či genderové vyváženosti je reflektováno každým okamžikem, je tato nutkavá potřeba po fyzickém kontaktu překonána, tak každý, kdo si nějaký čas zkusil žít život v celibátu, zjistil, že to není tak úplně pravda. Vyjmeme, prosím, z této teorie veškeré asexuální menšiny.
Jednoduše řečeno je naší přirozeností být sexuálně aktivní a pokud vývoj do současné podoby něco naznačil, tak je to fakt, že sex nefunguje jako čistě pudová záležitost, nýbrž jako akt citového splynutí dvou lidí. A právě zde narážíme na největší problém dosud nezmíněného přátelství s výhodami. Na první pohled tento nápad zní velmi dobře a lákavě. Oddáváte se milostným hrátkám, nejste nuceni se na nikoho trvale vázat, uspokojíte své potřeby, a zároveň stále zůstáváte nezávislí. Navíc pokud máte již neutišitelnou touhu, váš protějšek je připraven téměř vždy a okamžitě. Krásné. Krásné, ale dost pomíjivé.
S každou takovou zkušeností se totiž vyjma tělesného uspokojení stáváme součástí jakési hloupé hry na to, kdo se první poruší tuto čistě sexuální dohodu dvou přátel, kdo se první zamiluje, kdo začne informace z tohoto intimního svazku tahat i do komunikace, která tomu naprosto není určena. Takto to celé zní jako vymyšlený příběh z hollywoodského romantického filmu, ale je nutné si připustit, že tyto situace se skutečně dějí. To nejhorší však přichází v případě, kdy se pro nás kvůli přátelství s výhodami stane sex pouze fyzickou aktivitou a vytratí se z něj jakákoliv romantika a cit. A co si budeme povídat, právě takto fyzicky procítěná láska je to hlavní, co nás přece odděluje od zvířat. Nebo už je to taky jen přežitek?