Ještě v éře němého filmu, roku 1919, založil Miloš Havel (strýc budoucího českého prezidenta) společnost American Film Company, která se zabývala dovozem zahraničních filmů. O několik let později inicioval otevření uměleckého podniku „Kabaret restaurant Lucerna“, kam jezdily vystupovat jazzové skupiny a účinkovali tu i dva komici – Jiří Voskovec a Jan Werich. § Miloš Havel viděl ve filmovém průmyslu trochu dál.
§ Věděl, že má perspektivu.
§ Proto se rozhodl založit společnost, která nebude jen obchodovat s filmy, ale bude poskytovat zázemí pro jejich tvorbu.
Do té doby vznikaly němé filmy v divadelních sálech nebo fotografických ateliérech. Některé dokonce i na střechách domů.Roku 1921 byla založena na Vinohradech společnost A-B, kde byly ateliéry pro možnosti produkčních společností. Zanedlouho ale bylo jasné, že jsou vinohradské prostory pro rozvíjející se zvukový film příliš malé, a tak se hledaly další možnosti.
Nechtěl se všeho vzdát
Bylo rozhodnuto, že se postaví nové a moderní ateliéry na Barrandově. V podstatě to bylo logické vyústění. Miloš Havel tu měl rozestavěnou vilovou čtvrt. V té době už tu také fungovala restaurace Terasy i s plaveckým stadiónem.
§ Výstavba barrandovských filmových prostor trvala pouhé dva roky, ukončena byla roku 1933.
§ Počítalo se s tím, že se v těchto prostorách bude natáčet přibližně čtyřicet filmů ročně.
§ Vše bylo perfektní a dařilo jen do chvíle, dokud se k moci nedostal nacistický režim.
Miloš Havel žil jako bohém. Užíval všech krás života, ale po nástupu fašismu měl vlastně tři možnosti.
1) Stáhnout se z veřejného života.
2) Uprchnout do zahraničí.
3) Spolupracovat s nastupujícím režimem.
Dalo by se říci, že volil zlatou střední cestu. Jen tak se mu podařilo uchránit alespoň částečně ateliéry před německou nadvládou a umožnit natočit tu perly naší kinematografie.